Úspora energie na vytápění
Zástupci z městské části Prahy 10 hledali způsob, jak snížit náklady na provoz bytů v projektu s ociálního bydlení s názvem "Sedmidomky" a zaujalo je infratopení PION, které slibovalo velký potenciál úspor.
Vybrané byty pro test
Technologie infratopení byla otestována ve dvou bytech o rozměrech 22 m2 (byt č. 601) a 37 m2 (byt č.105), ve kterých dosavadní elektrické přímotopy byly nahrazeny infratopnými tělesy PION. |
Měření spotřeby
Všechny byty v areálu Sedmidomky mají vlastní měření spotřeby elektrické energie pomocí dvousazbového elektroměru. Při instalaci infratopení byl v každém z testovaných bytů ještě nainstalován další měřič spotřeby, který měří pouze spotřebu infratopení.Spotřeba přímotopů v roce 2012 vychází z měření dvousazbových elektroměrů v sazbě T2 (topná sazba). Jediným problémem je, že když dálkové ovládání HDO sepne topnou sazbu a zapne tím přímotopy, běží celá spotřeba elektrické energie v daném bytě v sazbě T2 a tudíž je spotřeba přímotopů zkreslena o spotřebu dalších spotřebičů jako jsou lednice, světlo, televize a zejména bojler na teplou vodu.Vyjdeme ze spotřeby v letních měsících, kdy neběželo topení a budeme předpokládat, že i v zimních měsících bude tato ostatní spotřeba stejná. Např. byt č.105 měl v letních měsících pravidelnou spotřebu cca 140kWh/měsíc. Když o tuto hodnotu snížíme naměřenou spotřebu T2 v zimních měsících, dostaneme s dostatečnou přesností spotřebu přímotopů.
Po provedení výše uvedených korekcí naměřených hodnot spotřeby dostaneme konečně hodnoty spotřeby, které je možno mezi sebou porovnávat. |
Porovnání spotřeby infratopení a přímotopů
Porovnání spotřeby přímotopů a infratopení pro jednotlivé byty je v následujících grafech.
Na první pohled je patrná nižší spotřeba infratopení. Úspora v procentech pro jednotlivé měsíce a naměřené a přepočtené hodnoty spotřeby jsou v následující tabulce. Květnové hodnoty úspor nemůžeme brát vážně. Venkovní teplota již byla dosti vysoká a hlavně největší vliv už bude mít oslunění bytů. O něco lépe na tom budou hodnoty spotřeby z dubna. Zcela vypovídající ale již budou hodnoty z ledna – března, i když úspora 62% v únoru v bytě č.105 je příliš velká. Tak velká úspora (malá spotřeba infratopení) mohla vzniknout vytápěním bytu na menší teplotu buď z důvodu nepřítomnosti nájemkyně nebo její eventuální finanční tísně. Pokud bychom uvažovali spotřebu v únoru stejnou jako v lednu, činila by úspora 39%. Celková úspora v měsících leden – květen činí u bytu č. 601 30% a u bytu č. 105 39% (eventuálně 32% při uvažované stejné spotřebě v lednu a únoru). V posledním sloupci jsou náklady na topení a úspory vyjádřeny v Kč při uvažované ceně topné sazby 3Kč/kWh. |
Investiční náklady a návratnost investice
Investiční náklady na vybavení obou bytů infratopením včetně montáže jsou v následující tabulce. Pokud odečteme od investice cenu elektroměrů, které zde byly pouze z důvodu testování, dostaneme se na částku cca 39 000,-Kč. Na základě spotřeby leden - květen jsme schopni odhadnout celkovou úsporu za topnou sezónu říjen – květen v obou bytech na částku zhruba 12 000,-Kč při ceně 3Kč/kWh, tzn. prostá návratnost investice je 3,25 roku. Na vedlejším obrázku je ukázka instalace infrapanelu v bytě č. 601. |
Závěr
Zcela jasně se ukazuje, že nahrazení přímotopů infratopením vede k podstatné úspoře el. energie a návratnost investice je mezi 3 – 4 roky.