+420 Princip teplovlnného vytápění spočívá v jednoduchém systému tzv. sálání, kdy zdroj vyzařuje infračervené paprsky; zdrojem je vlastně každé ohřáté těleso, to předává teplo do okolí sáláním a sdílením (konvekcí). Maximální podíl sálavé složky mají tzv. infrazářiče. Výrazně nižší podíl sálavé složky mají teplovodní radiátory a dále podlahové či stěnové vytápění.
Pro názornost zásadního rozdílu mezi klasickým konvekčním a infračerveným topením uvádíme záběry z termokamery, jež dokumentují, které části místnosti jsou jednou či druhou metodou vytápěny nejintenzivněji.
Konvekční vytápění
Tepelné záření radiátoru zachycené pomocí termokamery. Z obrázku je patrné, že největší teploty je
dosaženo u stropu místnosti, jak to ostatně známe i z praxe. Bohužel stropní oblast není ta, kterou člověk nejčastěji obývá. Proto nám po příjezdu na chatu, jakmile zatopíme, bývá největší zima na nohy.
Konvekční topný systém využívá velký teplotní rozdíl mezi vzduchem ohřátým topným tělesem a vzduchem v místnosti. Vzduch je používán pro přenos tepla a nezáleží na typu primárního zdroje energie (plynový kotel, kotel na tuhá paliva, elektrický konvektor, tepelné čerpadlo). Při ohřevu topným¨tělesem (radiátorem, přímotopem apod.) teplý vzduch stoupá vzhůru, zatímco studený klesá k podlaze. U stropu je pak výrazně tepleji než dole, kde se převážně zdržujeme.
Infratopení a kdy se cítíme „v teple“
Obraz místnosti zahřáté infratopením Crystal TG® na snímku termokamery dokazuje, jak infračervené záření zajišťuje, aby teplo bylo právě tam, kde má být, místo toho, aby zahřívalo nepotřebné části bytu či zařízení.
Oproti konvekčnímu vytápění používá infračervený topný systém minimálně 80 % energie přímo na ohřev stěn, předmětů a osob v místnosti, neboť na ohřátí vzduchu je využito ne více než 20 % energie. Díky vlastnostem infračervených paprsků jsou podlahy a zdi ohřívány přímo. Zahřáté okolní povrchy akumulují teplo a přirozeně ohřívají vzduch. Rozvrstvení teplot v takto vytápěné místnosti je potom daleko rovnoměrnější, takže rozdíl teplot mezi podlahou a stropem v místnosti vytápěné infratopením se pohybuje pouze v rozmezí 1 °C (oproti konvekčnímu vytápění, kde rozdíl mezi nahoře a dole může představovat až 10 °C!). Díky tomu, že předměty v místnosti i její části mají stejnou či vyšší teplotu než vzduch (oproti konvekčnímu topení, které ohřívá především vzduch - viz předchozí termosnímky), obyvatelé netrpí známým pocitem „studených nohou“ a mohou obývat místnost v tepelném komfortu, který klasický způsob vytápění studených objektů svou podstatou vylučuje.
Tepelná pohoda
Obrovskou výhodou nové generace infratopení je lepší pocit tepelné pohody ve vytápěném objektu. Na rozdíl od běžného konvekčního vytápění zde dochází k rychlému výškovému vyrovnávání teploty, takže podlaha je vždy teplejší než vzduch v úrovni hlavy stojícího člověka. Nedochází tak k pocitu tzv. „studených nohou“ a člověk díky dopadajícím infračerveným paprskům cítí příjemné teplo po celém těle. 